Aurelius si poletoval nad kostelem. Když po něm začali kněží střílet šípy. Ignoroval je. Vyhýbal se jim a dělal otočky…
A smál se tomu. „Hloupý lidé, myslíte že na syna Lucifera máte!”
„Zabte ho!” řval papež.
„Zplozenec pekla!” řval jiný.
Vytáhli vystřelovací sítě. To Aurelius nečekal. Nestihl se vyhnout, chytla ho a stáhla ho k zemi. Rychle schoval křídla.
Lucifer který cítil nepohodlí svého syna se objevil.
„Nechte mého syna na pokoji!” zahřměl.
Ahoj tati, řekl mu v mysli.
Pořádně ti namlátím ten tvůj namyšlený zadek.
Aurelius zavrčel.
Kněží nadskočili.
„Budeš s námi spolupracovat Lucifere! Nebo tvému hloupému chlapci ublížíme.” řval papež.
Aurelius si odfrkl.
Lucifer po něm střelil pohledem.
Aurelius sklopil pohled.
Fakt jsou otec a syn, pomyslel si jeden z kněží.
Jeden z nich jim nechtěl ublížit, ale nahlas to neřekl. Jen sklopil pohled.
„Vždyť jen lítal nad kostelem, nikomu z nás neublížil.” nechal se slyšet jeden.
„Nevěř mu Adolfe!”
„Beztak chtěl nás všechny vyvraždit!”
Aurelius mlčel.
„Vidíte mlčí. Chtěl to udělat.”
Aurelius zvedl pohled. Lucifer ho gestem umlčel.
Kněží se postavili do kruhu. „Co s ním?”
„Zabít.”
„Ne!”
Všichni se na něj podívali ten, co řekl ne se odmlčel. „Lucifer by nás všechny umučil k smrti kdyby jsme jeho chlapci ublížili.”
„Máš pravdu.”
„Nejlepší bude to děcko vrátit pod podmínkou tvrdého trestu pokud to udělá znovu.”
„Přesně tak.”
„Fajn Lucifere, vem si to děcko. Ale pod podmínkou že pokud to udělá znovu, tak od nás dostane tvrdý trest.”
„Fajn.” Lucifer. Roztrhl řetězy co mu nasadili.
Z Aurelia stáhl tu síť. Knězi zalapali po dechu. Čapl ho za ucho a zmizel s ním.
V trůním sale ho ohnul přes lavici a pořádně mu nařezal na zadek. „Tatínku au!” řval chlapec.
„Já vím bolí to.” řekl Lucifer.
Smack! Smack! Smack! Smack! Smack!
„Už dost!” řval Aurelius.
„Popros malá omego.” Lucifer.
„Tati prosím dost!” Aurelius.
„Ne.” Lucifer.
„Prosím dost Lucifere.” Aurelius
„Přesně tak chlapečku.” Lucifer.
Komentáře
Okomentovat