Číšník (1)

 Kapitola 1- Stůl u okna

Byl to obyčejný podzimní den, kdy moře šeptalo o koncích a začátcích, které si jsou příliš podobné.
Daniel stál před výlohou kavárny, poprvé, a dlouho váhal. Skleněné dveře dýchaly teplem, uvnitř to vonělo po skořici a kávě. Všechno působilo příliš... živě. A on byl v tu chvíli jen stínem, co se nevešel do žádného místa.

Nakonec vešel.
Nikdo si ho nevšiml – což mu vyhovovalo. Vybral si stolek u okna, nejdál od lidí, nejblíž k odchodu.

A pak přišel ten číšník.

„Dáte si něco?" zeptal se prostě, bez úsměvu, ale jeho hlas měl v sobě zvláštní klid, jako zvuk deště na střeše.

„Jen kávu," odpověděl Daniel.

A když ji dostal, hrnek byl bílý, čistý, beze slov. A přesto... na okamžik měl pocit, že byl viděn.

Daniel v tichosti sledoval lidi kolem. A vymyslel o nich různé příběhy. Dívka u okna možná básnířka. Postarší pár určitě chodí každý pátek. A tak dále.

Když ho to přestalo bavit. Otevřel notebook, ale nepíše. Jen zíral na na prázdnou obrazovku.

Kurzor bliká.

Nakonec otevřel starý soubor s jeho rukopisem, ale po chvíli ho zase zavřel. A pak znovu otevřel. To se chvíli opakovalo.

Nakonec Notebook odloží. A skládá ubrousky do různých tvarů. Loď, Hvězda a Labuť. Jeho zvyk když je nervózní.

Nakonec je ale všechny roztrhá.

Potom vytáhl sešit s psal do nej. Ale ne příběhy. Krátké věty. Moře jako zrcadlo. Hrnek bez slov. Úsměv, který mě rozrušil."

Po chvíli sešit odložil a jen tak pozoruje Jonáše. Ne úchylně, nutno podotknout. S čistou fascinací.

Všiml si že každý hrnek má něco na sobě napsaného, jen jeho ne. Začne mu to hlodat v hlavě.

Všiml si drobných gest, co Jonáš občas udělal. Poškrábe si nos a nebo si zaváže zástěru na dvakrát i přestože to není potřeba.

Když dopil  kávu a  sbalil si věci. Jonáš k němu přišel. „Chcete platí kartou nebo hotově?" zeptal se když mu Daniel předával vypitý hrnek, jejich prsty na okamžik dotkly. A Daniel celý ztuhl. Jen na chvilku. Po chvíli odpověděl. „Hotově, děkuji. Káva byla výborná. Jonáš se usmál a řekl. „Vyřídím  to naši  baristce." Po chvíli řekl cenu kafe a vytáhl z kapsy terminál. Daniel zaplatil za kávu.